Guerilla gardening – umění upozornit

Termín Guerrilla gardening zavedla mladá New Yorská umělkyně jménem Liz Christy. Ta se svými přáteli v sedmdesátých letech vyčistila opuštěný pozemek plný hromad odpadků a zasázela tam stromy a květiny. Díky podpoře místních občanů se posléze tato zahrada stala komunitní zahradou, která funguje dodnes.
Původní myšlenka – tedy zvelebit okolí místa, kde žijeme – se rychle rozšířila po celém světě. Někde má Guerrilla zahradničení podobu jedné bylinky zasazené u obrubníku před supermarketem, jinde třeba celé aleje ovocných stromů podél cyklostezky. Existuje dokonce kniha Richarda Reynoldse, která byla přeložena do několik jazyků. Autor v roce 2004 založil také blog (http://www.guerrillagardening.org/).

Pokud se hodláte stát dobrodružným zahrádkářem, můžete začít pozvolna – zkuste zasadit třeba jednu rostlinu na místo, kolem kterého často chodíte. Dotáhnout to ale můžete i na velkolepou uměleckou performance, při které se budete snažit zainteresovat další obyvatele. Svůj výtvor pak nezapomeňte náležitě zdokumentovat a pochlubit se s ním dalším nadšencům – připojit se můžete třeba ke skupině Guerilla Gardening Prague na Facebooku – jenom ta má v současné chvíli přes 670 členů.

Občanská angažovanost, společenský protest i prostá záliba v zahradničení – to jsou hlavní důvody, proč se lidé ve městech rozhodnou vytáhnout motyčky a osadí zanedbané místo ve svém okolí květinami. Rostliny sázejí na vlastní pěst, bez svolení či vědomí majitele pozemku. Odměnou jim je jen dobrý pocit. Takové je kouzlo guerilla gardeningu.

Podle slov jeho provozovatelů v Praze je guerilla gardening (nebo jinak také partyzánské zahradničení) neorganizovaná aktivita, při které lidé většinou znají jen několik dalších zahradníků, a to často jen prostřednictvím internetu. Proto nepřekvapí, že se mezi partyzánskými zahradníky objevují i různé přístupy a metody. Zatímco někteří se orientují jen na jednorázové akce, jiní upřednostňují dlouhodobou péči o jimi nadivoko založený záhonek.
Každý zahradník nebo skupinka má i vlastní rukopis, co se týká velikosti guerillové výsadby. Někteří osazují jednotlivé rostlinky, jiní za sebou nechávají celé záhony. Jak se snadno přesvědčit na serveru youtube.com, guerilla gardeningu může být jak kratochvílí na všední odpoledne, tak i dobrodružným nočním zásahem, může mít politický podtext nebo být uměním ve veřejném prostoru.

Co tyto zahradníky vede k akci? Může to být málo zeleně, květin a barev na ulicích, kde se dennodenně pohybují, či moc šedé a málo radosti ze sledování toho, co v ten daný okamžik zrovna roste kolem. Dalším důvodem může být i "provokovat" a vyvolat zájem lidí o své okolí namísto věčné nespokojenosti a stížností.
Největší problémy, na které partyzánský sazeč narazí jsou odpadky, sucho, špatná půda a psi. Důležité je pro akci vybrat takové kytky, které nejsou náročné na prostředí ani příliš nápadné - to kvůli častým krádežím výrazně kvetoucích rostlin. Na druhou stranu mají partyzánští zahradníci rádi kontrast a rádi svým výrazným dílem upozorňují i ostatní na to, že ulice, po které běžně chodí, může být hezčí.

Guerilla gardening může být pro člověka i přes výraznou časovou náročnost obohacující. Zahradník si podle ní musí nejen všímat více počasí, ale naučit se i nelpět na věcech a snášet neúspěchy. „Člověk mění svůj pohled na ulici,“ vysvětluje, „dochází mu, že každý z nás má vliv na to, jak bude ulice vypadat.“

Zajímá vás, co dělají guerilloví zahradníci v zimě? Věnují se jiné guerille. Tentokrát je to ale trochu jiná manuální práce. Guerilla knitting je pletení čili oplétání a oháčkovávání běžně takto "neoblékaných" objektů: zábradlí, stromů, zastávek, soch, čehokoli.Na skupinovém "vlnění"lze vytvářejí háčkované oblečky pro zábradlí, dlažební kostky, sloupy nebo umisťovat do zimních stromů barevné květy :-).

Zdroje:
http://www.bioklub.cz. - publikováno dne 30.01.2010 v rubrice Nezařazené
http://ekolist.cz/ - publikováno dne 3.8.2010 14:50 | PRAHA (Ekolist.cz)