Kurz přežití: Týden, který vás navždy změní

Něco visí ve vzduchu. Mám zlé tušení. Sedím na korbě vojenského vozu, který se pomalu šine hustým lesem. Tisknu se k bočnici, aby má hlava příliš nevyčuhovala. Nade mnou stojí voják se samopalem a přes hledí podezřívavě zkoumá terén, kterým projíždíme. Tenhle tropický ostrov, na němž vypukla občanská válka, v člověku vzbuzuje permanentní tíseň. Třeba se nic nesemele, pomyslím si. Ale v tom si všimnu po straně cesty malé pyramidy z kamení a na ní vztyčené láhve. To je smrtonosná značka! Otvírám pusu, abych varoval posádku vozu. Ale příliš pozdě. Ohlušuje mě výbuch.

Kurz přežití, který pořádá každoročně Armáda ČR, je unikátní zkušeností. Je určen zejména novinářům, kteří cestují do rizikových států, a humanitárním pracovníkům, jež se chystají na mise do krizových oblastí. Kurz má otestovat, nakolik je člověk schopen snášet velkou psychickou a fyzickou zátěž. Má poskytnout znalosti, jak zvýšit šanci přežít, pokud se dostanete do válečné zóny, pokud vás unesou teroristé či pokud vás zajmou nepřátelští vojáci.

Sáhnete si až na dno
Kurz se koná v areálu Vojenské akademie Vyškov. Letos trval sedm dní na přelomu května a června, během nichž si účastníci sáhli až na dno.

První část kurzu se odehrává ve srubovém táboře a zahrnuje praktické přednášky a výcvik. Dozvíte se, jak pracovat s vojenskou mapou, s buzolou i s navigací GPS. Dostanete tipy, jak sehnat v divočině vodu, jídlo, jak si postavit přístřešek. Budete lézt na lanech a probíhat v plynové masce ohňovou dráhou. Zkušený vojenský zdravotník s vámi procvičí, jak zastavit přímo v bitevní zóně akutní krvácení či jak obnovit dech raněného. Veterán z Afghánistánu ukáže, jak se pohybovat, pokud se ocitnete v minovém poli.

Další blok přednášek je zaměřen na psychologii. Jak mluvit s únoscem, abyste získali čas, nebo dokonce teroristovu sympatii. Jak odpovídat při výslechu. Jak nepodlehnout panice, jak přestát tvrdé věznění. Na letošním ročníku kurzu měl přednášku dokonce i špičkový odborník na problematiku terorismu Adam Dolník. V Česku prakticky neznámá osobnost je již v pouhých 33 letech ve světě respektovanou autoritou na otázku vyjednávání s únosci.

Dřímá ve vás vůdce?
Výcvik má dvě obrovské přednosti. Jednak to, že všechny poznatky se ihned prakticky procvičují. A plusem je také obdivuhodná profesionalita, která čiší ze všech vojáků, jež výcvik vedou. I v účastnících-civilistech tak dokážou během jediného týdne posílit smysl pro disciplínu, pro pořádek a také respekt k rozhodnutí velitele. Dvacítka účastníků je přitom rozdělena do několika družstev. Jejich velitelé jsou pak vystaveni zkoušce, zda dokážou unést vůdcovskou odpovědnost, získat si respekt ostatních a rychle se rozhodnout ve stresových situacích.

Když totiž skončí první fáze kurzu, začne jít do tuhého. Účastníci si musí sbalit plnou polní, na hlavy nasadí helmy, obléknou si neprůstřelné vesty a vyrazí do terénu. Tam je čeká scénář, který je otestuje naplno.

Výbuch auto znehybnil. Voják nade mnou začal zuřivě pálit někam napravo od silnice. Do helmy mi bubnují nábojnice, které vyplivuje s ohlušujícím štěkotem jeho samopal SA 58. Jsem v pořádku, jen mi od exploze hrozně píská v uchu. Najednou si uvědomuju, že voják do mě kope nohou a něco křičí. Jenomže současně pořád střílí, nerozumím mu ani slovo. Ale je jasné, co po mě chce. Seskakuju přikrčený z korby stejně jako další členka našeho týmu.

Schováme se k druhému vozu, který uzavíral kolonu a také byl poškozen. Jeho řidič má utrženou část nohy a nelidsky řve. Další členové našeho družstva mu rychle zaškrcují stehno, aby nevykrvácel. Pod palbou ho odnášíme do nedalekého příkopu. Vojáci mezitím nelítostně čistí střelbou okolí. Když o chvíli později přestřelka ustane, leží před námi řidič v bezvědomí. Velitel eskorty přivolává vysílačkou pomoc. Po čele mi stékají učiněné řeky potu. Pro teď jsme z toho venku.

V druhé polovině Kurzu přežití se skupina naplno ponoří do atmosféry krizové oblasti. Letošní ročník simuloval nepokoje ve fiktivním tropickém státě Tugur, jenž ovšem dokonale připomínal některé africké země. Účastníci představovali vlastně sami sebe – tedy novináře a humanitární pracovníky, kteří jsou odříznuti v oblasti, kde začínají řádit jednotky povstalců.

Na konci čeká únos
Scénář, jehož konkrétní prvky budiž drženy v tajnosti kvůli budoucím účastníkům, šokově graduje. Posledních 48 hodin cesty už prakticky nebudete spát, prožijete různé incidenty a nakonec i únos, věznění, výslechy a tvrdý fyzický i psychický nátlak.

Cílem je přežít, tedy přestát kurz až do konce. Každý účastník má nicméně právo kdykoliv – jednorázově a nevratně – zahlásit heslo „končím“ a z kurzu odejít. Simulace je totiž od určitého momentu velmi reálná. Aby ovšem nikdo nepřišel ke skutečné úhoně, na to pečlivě dohlíží početný tým lékařů a psychologů.

Vlastně to nebyl žádný check point, ale prachsprosté přepadení. Banda zdivočelých povstalců nám vyrabovala batohy, vyválela nás v prachu a svlékla skoro do naha. Teď stojíme bosky vedle sebe, na hlavy nám natáhli kukly. Šéf té tlupy řve na našeho velitele – má označit jednoho člena, který bude pro výstrahu zastřelen.

Správná reakce je neoznačit nikoho, ani sebe. Odpovědnost za vraždu ať patří jen teroristovi. Ale náš velitel tohle pravidlo ještě nezná. Slyším ho, jak vyslovuje moje jméno. Ještě se ho snažím rukou poslepu smířlivě dotknout na znamení, že rozumím důvodům jeho volby. Mezitím už ke mně přistupuje bandita. Přitiskne mi revolver ke spánku. A začne počítat do tří…

Tou zřejmě nejcennější zkušeností, kterou vám Kurz přežití dá, je poznání, jak funguje vaše psychika v mezní situaci. Někdo v sobě objeví vůdcovskou sílu. Někdo překoná sám sebe a zlomí dlouholetou fobii. Jiný naopak pochopí, že se pro práci v rizikových oblastech prostě nehodí. Každého účastníka ale Kurz přežití nenávratně změní. Až se na jeho samém konci dočkáte špinaví, ztrhaní a zmučení konečně úniku ze zajetí, zaplaví vás rozporuplná směs euforie i zádumčivosti. Nepřenosná zkušenost z tohoto kurzu ve vás bude dlouho tiše doznívat. A někomu možná nabité poznání jednou skutečně pomůže ve fatální situaci zachránit život.