Vlaštovka

Časy jsou těžké, krajem obchází strach a stíny. Zemí tepou údery bot nepřátelské armády. Lidé se bojí, přesto však se nezlomili. V srdcích všech doutná naděje. Zas bude vše jiné. Zas budou svobodně orat zem a u ohňů vyprávět báje a příběhy.

Ale teď? Nepřítel utržil ztrátu a mstí se na lidu. Několik hrdinů zasáhlo jednu z jeho nejdůležitějších továren. Tak střeženou… naprosto nemyslitelné. A teď jsou někde, to je nutné je zabít. Kdokoliv by se jim odvážil pomoci, bude zaživa rozčtvrcen a jeho rodina odvedena do otroctví. Přesto je mnoho těch, kteří berou za čest jim pomoci. Jsou nadějí, která zapálila mnohá malověrná srdce a v těch odvážných rozpoutala požár…

Nejsme svobodni, ale věříme!

Trojice odvážlivců 18. února seskočila nad územím Norska s tajným úkolem. Večerní vítr rozfoukal jejich vybavení po okolí, jejich prvním úkolem bylo najít, v začínající noci, své vybavení a oznámit Londýnu úspěch první mise.

Úkol toliko nelehký, neb požití radiolokátorů, jenom podle sepsaných návodů, vůbec není snadné. Zprvu se sice zdálo jednoduchým, avšak již za okamžik bylo jasné, že zvuk je velice slabý a všude kolem silná rušení. Pochvíli se radistovi podařilo lépe vyladit signál majáku a jeho opakující se kód ve sluchátkách zesílil, pořád tu však byl problém, že maják vysílá jen minutu a pak čtyři mlčí.

Nakonec se krátce po půlnoci podařilo získat veškeré vybavení a vyrazit na pečlivě vybrané místo úkrytu. Skupina ještě připravila horký čaj na posilnění a rychle zalezla do tepla spacích pytlů.

Nacházíme se na bílých pláních, na kterých vítr víří sněhové vločky a kromě něj se tu prohání skupinka šesti lidí na běžkách. Jsou veselí a přeci vážní. Čeká je nelehký úkol, ale krása okolní krajiny jim na tvářích znovu a znovu rozehrává úsměv.

…

Je večer, oheň schovaný v dolíku příjemně praská a kolem něj zapáleně diskutuje pár lidí. Posílají si kotlík s kouřícím čajem a besedují, jak uspět v nelehké zkoušce. Na kraji dolíku stojí jeden z nich a pozoruje okolí. Noc je nádherná, v dálce jsou vidět okna domků, za kterými tráví večer místní. Hřejí se u kamen, někde bliká televize, avšak nikdo z nich netuší co se děje uprostřed plání. Nikdo, až na našich šest dobrodruhů.

…

Je ráno tábor je opuštěný, v dálce na obzoru se zvedl obláček sněhu. Asi se probudil zajíc ze svého spánku. Až velmi blízko bychom zjistili, že je to našich šest dobrodruhů. Splývají s okolní krajinou. Jako šipka se ženou za svým cílem. Oni už vědí…

Ranní kontakt s Londýnem byl proveden na nouzové frekvenci, bohužel na dlouhém pochodu se projevilo starší zranění a člen skupiny se stal chromým. Cesta byla přerušena, Londýn navrhl stažení zraněného a pokračování v záložním plánu. Nakonec byl vyslán průzkumník na kontrolní stanoviště, pro nezbytné vybavení a proviant. Skupina uvařila rychlý oběd a po krátkém loučení úderná část skupiny vyrazila k cíli operace, k továrně Norskhydro.

Po náročné cestě, skýtající sestup do strže, přebrodění horské říčky a opětovné zdolání ostrého svahu se skupina vyhoupla na železniční vlečku vedoucí k továrně. Poslední kontrolní kontakt s Londýnem, upřesnění místa průniku do továrny. A pozor. Nový cíl! Nepřátelé zajali evakuovaného člena. Naštěstí jediná posádka v okolí je v továrně, takže sem byl převezen. Naneštěstí posílili stav a v továrně trvale vartuje hlídka. No což, jde se na to! Vysvobozený člen se aktivně podílel na sabotáži a po hodině nenápadných příprav továrnou vyšlehly plameny a skupina se vydala na ústup. Výbuch byl překvapivě malý, ale i tak se podařilo přerušit výrobu těžké vody na celé tři měsíce. Skupina se stáhla do úkrytu na vzdálené faře a do rána odpočívala po splnění náročného úkolu.

Nakonec se vše povedlo, ráno proběhla diskuze nad celou akcí. Účastníci vyzdvihli své úspěchy a přemýšleli nad krizemi. Po uzavření všech témat byl promítnut film „Hrdinové z Telemarku“, který uzavřel všechny historické otazníky a dal možnost se všem vrátit do reality dneška. Nakonec proběhl společný oběd a úklid celé fary, jenž byl naší cenou za střechu nad hlavou. V pozdním večeru se všichni navrátili zpět domů.

Sepsal Bill