Bílá hora

Autor: Tomáš Sedláček
Typ hry: Larp s prvky malostrukturovaného dramatu
Charakteristika: Podpora týmové spolupráce, národní identity a pozitivního myšlení
Fyzická zátěž: 4
Psychická zátěž: 3
Čas na přípravu: 1h
Počet instruktorů na přípravu: 5
Materiál: Nálepky na jména – 22ks, zalaminované karty postav – 22ks, fixy – min. 2ks, 500 kolíčků na životy (250 pro každou stranu a jedny je potřeba obarvit), nádoby na životy, kostýmy pro motivační scénku, popř. pro účastníky
Čas na hru: 4h
Počet hráčů: 21 (17 účastníků a min. 4 organizátoři)
Prostředí: Hodně prostoru, rozhodně ne v místnosti. Hraje se venku a klidně i za deště.

Libreto

„Nacházíme se v Českých zemích a nacházíme se v roce 1618. V zemi to vře mezi českými stavy a Habsburky. Habsburkové chtějí uhájit co největší moc a české stavy chtějí zase v českých zemích plnohodnotnou konfederaci, jakési sdružení krajin, kde každá má svá práva a zákony a nejsou podřízeny ústřední vládnoucí moci.
Je právě 23. května a čeští stavové pod vedením Thurna a Václava Budovce z Budova dnes vtrhli do královského paláce, nespokojeni s dosavadním stavem a vyhodili z okna dva královské místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic. Král nebude spokojen.“

Motivační scénka

Místodržící byli přitisknuti ke zdi, po chvíli shledáni vinnými a byli odsouzeni k smrti vyhozením z oken v druhém patře, která byla kolem 15 metrů nad zemí. První byl vyhozen Martinic. Říká se, že když padal, stihl vykřiknout: „Jesu, Maria, miserere mei!“ a jeden ze stavů reagoval slovy: „Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůže“, když se poté podíval z okna do příkopu a viděl Martinice živého, zvolal: „U všech svatých! Ona mu pomohla!“ Poté byl vyhozen Slavata, který si při pádu těžce zranil hlavu o římsu. Všichni přežili, neboť pod okny paláce bylo údajně „nastláno“ listinami a jiným neřádstvem. (Podle moderních výzkumů pánům místodržitelům také velmi pomohlo, že se půda pod okny svažovala a nebyla rovná.) Ke chvíli před vyhozením píše soudobý český spisovatel a historik:

„ A tu teprve jeden každý soudil, že dolů z oken metáni budou. Ano i oni, když tomu porozuměli, že se s nimi nežertuje, ač prve nic pro svou vysokomyslnost a vzpouru svou žádnému neříkali ani se nekořili, teď však teprve počali prositi, aby hrdlům jich uškozeno nebylo, ruce spínajíce a Boha prosíce, nohami o zemi zapírali a za milost žádali. “

Památná je věta vzteklého Thurna, která zněla: „Edle Herrn, da habt Ihr den anderen“ („Urození pánové, tady máte toho druhého.“). Za vyhozenými bylo vypáleno několik kulí. Avšak ani jedna nezasáhla cíl.

Vypravěč
„Nesouhlas se postupně rozšiřuje, vzniká povstání stavů. K povstání se přidávají i pražská města a je zvolen třicetičlenný sbor direktorů, sestávající ze zástupců panského, rytířského i městského stavu. Je vyslána žádost do dalších zemí Koruny české a do zahraničí. Žádost však je málo vyslyšena. Povstání odmítl podpořit také moravský zemský sněm a jeden z předních moravských šlechticů Karel starší ze Žerotína prosazuje neutralitu Moravy. Pomoc poskytuje pouze Savojsko, které vyslalo dva tisíce žoldnéřů pod vedením Arnošta z Mansfeldu, a Slezsko. Povstání navíc nemá podporu všech, někteří stavové se přiklání spíše ke smírnému řešení konfliktu. Prosadí stavové i přes malou podporu nakonec konfederaci nebo zvítězí strana Habsburků?“

Popis hry

Rozdělení družstev:
Hráči budou ve hře zastávat dvě strany, Stavové a Habsburkové. Každá strana bude mít jiný počet, Habsburků je o něco méně.

Zadání hry:
„Tímto začalo stavovské povstání a Habsburkové a stavové jsou v jednom víru, jdou si po krku, a co nevidět to vypadá, že dojde k velkému krveprolití. Vy jste jedni z nich. Každý z vás si vylosuje jednu osobu, kterou se stane. Dostanete kartu postavy s jejím popisem a úkoly, které můžete vykonat, než ke krveprolití dojde. Každý splněný úkol vám pomůže zvýšit váš kredit a tím i šanci na přežití. Pokud se náhodou stane, že zemřete ještě před koncem hry, začínáte na oživišti znovu, jako ten nejhorší póvl.
Jak už jsem se zmínil, máte na začátku každý tzv. kredit, ten představuje vaši odolnost vůči vlivům vnějšího prostředí, jako jsou např. jedy nebo dýky. :-) Pokud tento kredit dojde na nulu, jste mrtví a pokud ještě není závěr hry, jdete na oživiště.
Vaším hlavním úkolem je zvítězit nad těmi druhými. V určitý okamžik bude vyhlášena bitva, zvoláním „Bílá hora“, v ten okamžik se shromáždíme a půjdeme do konečné bitvy.“

Pravidla:
1. „Každý má na začátku daný kredit, který má v popisu, co dostane na začátku.
2. Pokud se někdo rozhodne jít s někým do souboje, je to řešeno klasicky obskurní metodou kámen-nůžky-papír. Ten kdo prohraje, si upíše 1 kredit. Pokud má útočník zbraň, ví kolik daná zbraň ubírá životů a za kolik bude zranění vám sdělí a tolik kreditů si také uberete. Po udělení zranění má každý možnost se rozhodnout, jestli se soubojem skončí. To probíhá tak, že hned po tom, co se udělí zranění, může utéct. Pokud ho daná osoba nebo některá jiná opět dostihne ještě v bojišti, tak opět může začít souboj.
3. Je-li někdo mrtev, odchází na oživiště a tam čeká 5 minut a pak se z něj stane řadový občan se dvěma kredity.
4. Neutrálové začínají na straně Habsburků
5. Vedoucí postavy by se měly snažit získat na svou stranu hráče druhé strany
6. Můžete konvertovat ze strany stavů na stranu Habsburků nebo naopak. Vedoucí postavy nesmí měnit strany.“

Poznámky
• ženských postav se za Bílé hory moc neangažovalo, ve hře je tudíž také málo žen a tak mužské charaktery hrají i ženy
• je dobré rozdělit herní prostor na tři lokality – jedna, která je neutrální, další, kde budou ukryty předměty na různých místech, třeba les, a další, „Bílá hora“, kde se odehraje závěrečná bitva a kde je možné i během hry bojovat
• souboje je možné realizovat způsobem, že v místě s předměty (třeba les) může někdo někoho vyzvat na souboj nebo se na souboji dohodnout a přemístit se na Bílou horu, kde souboj zrealizují. Místa jsou všechna od sebe vzdálena cca. 500 metrů.
• Není špatné ve hře vytvořit pro organizátora postavu obchodníka a spontánně mu vymyslet nějaké úkoly pro účastníky, co u něj mohou vykonávat
• Záleží, jak se nastaví hra a jak si ji hlavní organizátor přizpůsobí, od bitky až po „drama“ žijící tehdejší dobou (zaleží také na účastnících :-)

Předměty ve hře
• 15x léčivý lektvar, vyléčí zranění, +2 kredity
• 15x štít, +1 obrana
• 10x brnění, +2 obrana
• 20x dýka, +1 útok
• 15x palcát, +2 útok
• 10x meč, +3 útok

Inspirace pro úkoly během hry
• Koňský závod
• Stavba a vysvěcení kostela
• Vypátrání fízla
• Závody lodí
• Zvolení krále
• Přeplavání „Vltavy“

Karty postav
Jméno: Polyxena z Pernštejna

Věk: 52 let

Povolání: šlechtična

Role na začátku stavovského povstání: na straně Habsburků

Kredit: 5

Popis:
Jsi devátým potomkem nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna řečeného „Nádherný“, držitele řádu Zlatého rouna, a španělské dámy Marie Maxmiliány Manrique de Lara y Mendoza z doprovodu královny Marie, manželky císaře Maxmiliána.
Roku 1587 ses provdala za obstarožního, o zhruba třicet let staršího Viléma z Rožmberka a stala ses jeho čtvrtou a poslední manželkou. Díky manželství se vznešeným a bohatým Rožmberkem si mohla zažít „přerod z bystré a krásné dívky v pozoruhodnou, cílevědomou dámu, oplývající šarmem a společenskou ctižádostí“ a také si začít užívat bohatství a podporovat své chudé pernštejnské příbuzné.
V roce 1592 ti umřel manžel a získala si panství v Roudnici nad Labem. Roku 1597 ti zemřel bratr Jan a zanechal tři děti - Annu, Frebonii a Vratislava Eusebia a ty ses stala jejich poručnicí a hospodařila si tak nejen v Roudnici, ale i na pernštejnském panství Litomyšl; nutno podotknout, že velmi úspěšně.
Druhé manželství si uzavřela 23. listopadu 1603 s nejvyšším kancléřem Lobkovicem. Lobkovic není příliš majetný, je však vzdělaným a uznávaným politikem a hlavou české katolické šlechty. Roku 1609 se z tohoto harmonického manželství narodil syn Václav.

Jméno: Pavel Stránský ze Zap

Věk: 35 let

Povolání: spisovatel

Role na začátku stavovského povstání: neutrál

Kredit: 5

Popis:
Studoval si v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde ses roku 1607 stal bakalářem a toku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působíš jako děkan kapituly v Litoměřicích. Brzy na to ses oženil s majetnou vdovou Kateřinou Zlatohlávkovou a stal ses městským písařem v Litoměřicích. Roku 1614 ses stal konšelem v Litoměřicích. Roku 1618 ses účastnil protestantského sněmu v Litoměřicích.

Jméno: Pavel Skála ze Zhoře

Věk: 35 let

Povolání: spisovatel, historik a právník

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:

Pocházíš z vladycké rodiny, tvůj otec byl Adam Skála ze Zhoře. Studoval si ve Wittenberku. V roce 1604 si žil v Žatci, kde ses oženil s příbuznou primátora Maxmiliána Hošťálka a získal měšťanské právo. Roku 1618 ses odstěhoval do Prahy, kde si protekcí získal místo úředníka direktorské vlády

Jméno: Maxmilián Hošťálek z Javořic

Věk: 35 let

Povolání: zemský direktor

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Jsi zemský direktor a žatecký primas, jenž byl za protesty proti Ferdinandovi 8. června roku 1617, při jednání na zemském sněmu odvolán z postu Primátora.

Jméno: Karel starší ze Žerotína

Věk: 54 let

Povolání: šlechtic, politik

Role na začátku stavovského povstání: české stavy, jedna z vedoucích postav

Kredit: 7

Popis:
Narodil ses v Brandýse nad Orlicí. Vystudoval si bratrskou školu v Ivančicích, později si studoval na evangelických školách ve Štrasburku a Basileji. Byl si vychován v českobratrské víře, v dospělosti ses stal ochráncem a světskou hlavou jednoty bratrské na Moravě. V letech 1578 - 1587 si studoval právo, teologii a jazyky a cestoval po Evropě, v této si době získal mnoho kontaktů na přední evropské politiky.
Roku 1591 si bojoval ve Francii na straně hugenotů a krále Jindřicha IV. Navarského. V roce 1594 ses stal členem moravského zemského soudu. Zapojil ses též do válek proti Turkům, kde jsi velel moravské jízdě. Postupem času ses stal vůdcem stavovské opozice, proto si byl roku 1599 zemským podkomořím Zikmundem z Dietrichštejna obviněn ze zlehčování císařského majestátu a velezrádného spojení s Francií a falckým kurfiřtem. Obvinění se nezakládalo na pravdě, což se i v následném procesu prokázalo. Tento proces tě však velmi ovlivnil a poté co si byl zbaven úřadu, si odešel do ústraní.
Do politiky ses opět aktivně zapojil až v r. 1607, kdy ses ve sporu Rudolfa II. s Matyášem postavil na stranu Matyáše. Podílel se na vzniku rakousko-uhersko-moravské konfederace, která podporovala Matyáše. Do této konfederace ses snažil zapojit české stavy, které v tu dobu jednaly s Rudolfem II., jehož se za vydání tzv. Rudolfova Majestátu, rozhodly podpořit. To vedlo k odtržení Čech a Moravy. Na Moravě se na základě tzv. libeňské smlouvy 1608 ujal vlády Matyáš.
Od roku 1608 si pak působil na Moravě ve funkci zemského hejtmana, roku 1615 si byl na vlastní žádost tohoto úřadu zbaven. Roku 1618 ses opět aktivně zapojil do politiky pro podporu Matyáše.

Jméno: Jan Marcus Marci

Věk: 23 let

Povolání: student medicíny

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis: Studoval si na gymnáziu v Litomyšli a poté na univerzitě v Olomouci. Nyní studuješ v Praze medicínu.

Jméno: Jan Jesenský

Věk: 52 let

Povolání: lékař, politik a filozof

Role na začátku stavovského povstání: české stavy, jedna z vedoucích postav

Kredit: 7

Popis:
Pocházíš po otci z uherského zemanského rodu z Turčianskeho Jasena. Narodil ses ve Vratislavi. Tam si navštěvoval Alžbětinské gymnázium, dále pak si studoval filozofii a medicínu na akademii ve Wittenbergu, Lipsku a proslulé lékařské fakultě v Padově. Roku 1591 si získal doktorát z medicíny za spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici a zároveň doktorát z filozofie za práci O nároku lidu na odpor proti tyranům. Po studiích si krátce působil ve Vratislavi jako lékař, brzy ses však stal osobním lékařem saského kurfiřta v Drážďanech a v roce 1594 si obdržel profesuru chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu. O tři roky později ses stal děkanem lékařské fakulty a nakonec i rektorem celého vysokého učení. Za svého působení si značně pozvedl úroveň wittenbergské lékařské školy. Sepsal si zde několik svých prvních děl a pod tvým vedením vznikla řada cenných dizertačních prací. Jsi velmi ctižádostivý a kromě filozofie a lékařství se zajímáš i o veřejný život a literaturu.
Roku 1600 si navštívil Prahu, kde si v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě si později vydal i tiskem. Pitva byla přijata velmi rozporuplně. Odbornou veřejností nadšeně, laiky si byl odsouzen. Roku 1601 ses přestěhoval do Prahy. Zde si působil v Loudově koleji a zároveň i jako osobní lékař císaře. Udržoval si řadu kontaktů jak na dvoře, tak i na pražské akademii. V letech 1604-1605 si prováděl pro studenty další anatomické pitvy jako součást výuky, vydal řadu vědeckých a lékařských spisů. Začala tě také živě zajímat politika, byl si nespokojen s podporou Rudolfa II. protireformačnímu tažení proti evangelíkům. Roku 1608 si vstoupil do služeb císařova bratra, uherského krále Matyáše.
S Matyášem ses rozešel po jeho nástupu na císařský trůn a návratu ke staré protireformační politice (1612) a postavil ses na stranu stavů. Roku 1612 ti při návštěvě Uher zároveň zemřela žena. V období mezi lety 1608, kdy si opustil Prahu a 1617, kdy ses do ní vrátil, často cestuješ. Nejčastěji po Uhrách a německých městech, kde vydáváš nové spisy a reedice starých. Po několika návštěvách Prahy se definitivně se svou nemanželskou dcerou vracíš, roku 1617. V té době ve střední Evropě vrcholí střet protestantské stavovské opozice s katolickým císařským centralismem. Pro svou protestantskou orientaci, proslulost a politické zkušenosti 16. října 1617 jsi zvolen rektorem Karolina, které je ve správě protestantských stavů. Jako hlava univerzity těsně spjaté se stavovskou opoziční politikou se stáváš i jednou z vedoucích osobností protihabsburského povstání. Tvé jmenování rektorem je hlavně politickou akcí.

Jméno: Jan Amos Komenský

Věk: 26 let

Povolání: rektor gymnázia, kazatel, spisovatel

Role na začátku stavovského povstání: neutrál

Kredit: 5

Popis:
Narodil ses v Uherském Brodě. Tvůj otec, Martin byl významným členem Jednoty bratrské. Po smrti tvých rodičů a dvou ze čtyř sester 1604 se o tebe starala tvoje teta ve Strážnici, kde si začal studovat.
Roku 1608 si začal studovat na latinského gymnázia v Přerově, odkud si v roce 1611 odešel na vysokou školu do Herbornu. Při studiu si začal pomáhat profesoru teologie a nejmladšímu členu profesorského sboru Janu Jindřichu Alstedovi s pracemi na obecné encyklopedii. Roku 1613 navštěvuješ Amsterdam. Odtud se vypravuješ na universitu do Heidelbergu, kde ovšem strávíš pouze jeden semestr. Poté se roku 1614 vracíš přes Prahu do Přerova, jako rektor latinské školy. V roce 1616 jsi vysvěcen na kazatele a následně odcházíš do Fulneku, kde si působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. Ve Fulneku si poznal i svou ženu Magdalénu Vizovskou. A píšeš dílo Listové do nebe.

Jméno: Albrecht z Valdštejna

Věk: 35 let

Povolání: vojevůdce, politik, šlechtic, válečník, diplomat

Role na začátku stavovského povstání: na straně Habsburků

Kredit: 5

Popis: Narodil ses na tvrzi Heřmanice jako syn zchudlého Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické, kteří se drželi víry Jednoty bratrské. Po jejich brzkém úmrtí si tě nechal strýc z matčiny strany, Albrecht Slavata z Košumberka, vychovávat od patnácti let v Olomouci v konviktu jezuitů, kde si přestoupil do katolické církve.

Dále si studoval na evangelické univerzitě v Altdorfu a ve společnosti význačného matematika Petera Vergunda si navštívil Nizozemí, Anglii, Francii a Itálii, kde si také v Bologni a Padově studoval matematiku a astronomii. Po návratu z Itálie ses nechal roku 1604 najmout jako fendrych pro vojenské tažení císaře Rudolfa II. proti Turkům, kde sis vysloužil povýšení na hejtmana. Z uherského tažení sis však domů přinesl též uherskou nemoc, tedy syfilitidu, která má tebe neblahý psychický vliv.

Od roku 1608 jsi hejtmanem ve službách arcivévody Matyáše Habsburského. Tvým úkolem bylo po boku nezkušeného Maxmiliána z Lichtenštejna najmout na Moravě pluk německých knechtů. Avšak celý spor mezi Rudolfem a Matyášem byl 24. června 1608 ukončen podpisem libeňského míru, čímž Rudolf ztratil Rakousko, Uhry a Moravu. Ty ses tím pádem mohl vrátit ke dvoru.

V roce 1609 ses výhodně oženil s mladou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka, tehdy ses usadil na jejím sídle ve Vsetíně. Avšak již po pěti letech tvá manželka umírá a podařilo se ti získat všechen její majetek jako dědictví; připadlo ti tak rozsáhlé zboží na Moravě, k nimž si připojil i 14 zboží svého strýce.

Roku 1615 na generálním sněmu zemí České koruny selhává pokus obnovit konfederaci stavovských obcí všech zemí monarchie a nebyla vyřešena ani otázka společné obrany a daní. Avšak moravská zemská vláda s hejtmanem Ladislavem z Lobkovic se vyslovila kladně k obraně a jmenovala tři plukovníky moravského stavovského vojska, kteří měli za úkol v případě potřeby najmout 3000 pěších a 1000 jezdců – mezi ně vedle Jiřího z Náchoda a Petra Sedlnického patřil i Albrecht z Valdštejna.

Roku 1617 si podpořil armádu arcivévody Ferdinanda ve friulské válce proti Benátkám dvěma sty jezdci (které najal za vlastní peníze) v obležené pevnosti Gradíšky. V bojích ses vyznamenal.
Jméno: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Věk: 54 let

Povolání: politik, cestovatel

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Pocházíš z nižší šlechty, v roce 1576 ses stal pážetem na dvoře Ferdinanda Tyrolského v Innsbrucku, kde si získal své rozsáhlé vzdělání. Naučil ses sedm jazyků, zeměpis, historii a dostal vzdělání v hudbě a výtvarných uměních. V letech 1593–1598 si působil v armádě, se kterou ses účastnil válek proti Turkům. V roce 1589 ses oženil s Evou Černínovou z Chudenic, ale vaše štěstí netrvalo dlouho, jelikož roku 1597 tvoje manželka umírá. Zůstávají po ní dvě děti, které dáváš na výchovu své příbuzné Lidmile Markvartové z Hrádku. Roku 1598 si odjel se švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic na svoji cestu do Středomoří, Palestiny a Egypta.

Během své cesty si navštívil Benátky, kde sis nechal i se svým o 12 let mladším přítelem ušít poutnické roucho, následně jste se vydali lodí do Svaté země. Cestou si prvně v životě spatřil moře a zažil mořskou nemoc, následně si procestoval Svatou zemi, kde si přijal rytířský titul. Plavil ses proti proudu Nilu v Egyptě do města Káhira a následně ještě níže, kde si byl přepaden Araby.

Od roku 1599 si pracoval u dvora Rudolfa II. a stejného roku ti umírají i obě jeho děti. Při stolování si zachránil život císaři, který se dávil jídlem, když si mu uštědřil ránu do zad. V roce 1601 se stáváš dvorským radou a císařovým komorníkem. Na jeho dvoře zažíváš nejlepší léta svého života a zde také dopisuješ svůj cestopis, který ilustruješ vlastními kresbami. Kniha ti vyšla v roce 1608. Po smrti Rudolfa II. si odešel od dvora Matyáše do ústraní na hrad Pecka. Roku 1618 si přešel z katolicismu na protestantství. Aktivně ses účastnil povstání českých stavů, působil si jako velitel dělostřelectva

Jméno: Kristián I. Anhaltský

Věk: 50 let

Povolání: diplomat, vojevůdce

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Vynikl si svými diplomatickými schopnostmi. Již roku 1591 si byl postaven do čela pomocného vojska, které bylo ve Svaté říši sebráno pro francouzského krále Jindřicha IV. Ačkoli tato výprava neskončila zrovna slavně, byla přece rozhodným momentem v tvém životě, protože si tam přestoupil od luterství ke kalvinismu, ale také si navázal styky s králem Jindřichem IV. a tato známost výrazně poznamenala tvůj politický vývoj.

Potom si vstoupil do služeb falckého kurfiřtata Fridricha IV. a stal ses záhy duší veškeré falcké politiky. Tvým předním cílem bylo zlomení Habsburské moci a k tomu si používal nejjemnější diplomacii a intrikánství. Tvoje hlavní činnost spadá do let 1606–1611. Po dohodě s králem Jindřichem IV. a s jeho podporou si připravil tehdy založení a vzrůst Protestantské unie ve Svaté říši a podporu si měl také ode vší opozice v Čechách, na Moravě, v Rakousých a v Uhrách. Zejména je třeba připomenout tvé blízké styky s Petrem Vokem z Rožmberka a s rakouským pánem Tschernemblem, jenž zasáhl svoji politikou mnohonásobně a rušivě do vnitřních poměrů dědičných zemí rakouských.

Tvůj program se měnil podle poměrů: od roku 1606 si pracoval na tom, aby se následníkem Rudolfa II. stal bezdětný arcivévoda Maxmilián, když však roku 1608 arcivévoda Matyáš vystoupil proti císaři, změnil si rychle plán a agitoval pro intervenci kurfiřtů a dokonce pro válečné zakročení Unie. Po míru v Libni si hleděl zase využít vzájemné nesnášenlivosti obou bratří a jednal v tom směru zvláště s rakouskými stavy a také se samým císařem. Roku 1609 si byl v Praze jako vyslanec Unie a snažil se – byla to vždycky tvoje oblíbená myšlénka, rozšířit Unii do všech zemí rakouských – získat pro ni alespoň Čechy a Slezany. Hned na to si zasáhl činně do války o dědictví julišsko-klevské (1609-14). Opět v plné shodě s Jindřichem IV. si vtrhl roku 1610 s vojskem Unie do sporných krajin, když však náhlou smrtí Jindřicha IV. pozbyla záležitost julišsko-klevská evropského významu, vrátil ses po několika válečných úspěších zpět do Amberka.

Jméno: Jan Tserclaes Tilly

Věk: 59 let

Povolání: vojevůdce

Role na začátku stavovského povstání: na straně habsburků

Kredit: 5

Popis:
Narodil ses v únoru roku 1559 na zámku Tilly ve vallonském Brabantsku (součást Španělského Nizozemí). V patnácti letech, poté, co si získal vzdělání v jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem, si vstoupil do španělské armády a ve vojsku parmského vévody Alessandra Farnese ses účastnil tažení proti nizozemským protestantským povstalcům za osmdesátileté války. V roce 1585 ses podílel na úspěšném obléhání Antverp. O patnáct let později si bojoval jako žoldnéř a později jako polní maršál na straně Svaté říše římské proti Otomanským Turkům v Uhrách a Transylvánii.

V roce 1610 ses vojevůdcem Katolické ligy ve službách bavorského kurfiřta Maxmiliána I.

Jméno: René Descartes

Věk: 22 let

Povolání: spisovatel

Role na začátku stavovského povstání: na straně habsburků

Kredit: 5

Popis:
Narodil ses ve vzdělané šlechtické rodině, tvůj otec byl radou soudu ("parlamentu") v Rennes, tvoje matka brzy zemřela a dále tě pak vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 si studoval na jezuitské koleji v La Fleche, kde se ti dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. Roku 1616 si dosáhl licence v právu na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde si psal různá pojednání (o šermu, o hudbě). Protože si chtěl poznat svět, odjel si do Holandska, kde ses seznámil s fyzikem Beeckmanem. Roku 1617 si vstoupil do vojska Mořice Oranžského

Jméno: Fridrich Falcký

Věk: 22 let

Povolání: vévoda

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Jsi synem Fridricha IV. Falckého a jeho manželky Luisy z Nassau. Tvůj otec zemřel v roce 1610, když ti bylo čtrnáct let. Formálně ses stal falckým kurfiřtem, samostatné vlády ses ale ujal až po dosažení plnoletosti. Ve tvém jménu vládla Ludvika Juliana z Nassau. Od roku 1613 si ženatý s Alžbětou, dcerou anglického a skotského krále Jakuba VI.

Jméno: Jáchym Ondřej Šlik

Věk: 49 let

Povolání: šlechtic, maršálek

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Pocházíš ze starobylé poněmčené luteránské rodiny původem z Chebska. Studoval si na jenské universitě a působil devět let u drážďanského dvora jako vychovatel saských princů. Za vlády Matyáše Habsburského v roce 1611 ses stal královským maršálkem.

Jméno: Václav Budovec z Budova

Věk: 67 let

Povolání: zemský direktor, královský komorník

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů, jeden z vůdců

Kredit: 7

Popis:
Pocházíš ze starého českého vladyckého rodu. Jako nadaný mladý šlechtic z rytířské bratrské rodiny si nabyl v letech 1569–1571 vyšší vzdělání na univerzitě ve Wittenbergu. Na protestantských univerzitách v Německu, Nizozemí, Francie a Anglie si strávil 12 let.

Hojně si pak cestoval po Evropě a navazoval přátelství s předními protestantskými teology, z nichž největší vliv na tebe měl významný kalvinista té doby Theodor Reza. Od roku 1577 ses stal hofmistrem u císařského vyslance v Cařihradu J. Sinzendorfa, a tak ke své znalosti mnoha cizích jazyků sis mohl připojit turečtinu a arabštinu.

Po návratu do vlasti si působil od roku 1584 jako rada apelačního soudu. V roce 1607 si byl povýšen do panského stavu. Jako vlivný příslušník Jednoty bratrské si ji statečně hájil proti nejrozmanitějším útokům. Památný Majestát císaře Rudolfa II. „O náboženské svobodě“ z roku 1609 byl vydán zejména tvou zásluhou. Zastáváš funkci zemského direktora, královského komorníka.

Jméno: Kašpar Kaplíř ze Sulevic

Věk: 83 let

Povolání: direktor

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Jsi člen direktoria českých stavů. Tvoje manželka se jmenuje Eva Radimská Vidláková ze Slavkova a máš s ní syna Albrechta.

Jméno: Kryštof Kober z Koberšperku (aktualizovat údaje v tabulce z karty)

Věk: 30 let

Povolání: úředník

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 5

Popis:
Jsi pražským měšťanem a dvorním úředníkem při české komoře. Roku 1609 si byl zvolen defenzorem, v roce 1618 jedním z direktorů.

Jméno: Jindřich Matyáš Thurn

Věk: 51 let

Povolání: jeden z vůdců povstání

Role na začátku stavovského povstání: na straně stavů

Kredit: 7

Popis:
Narodil ses Františku Thurnovi a jeho druhé ženě Barboře Šlikové 24. února 1567 na zámku v Lipnici v Čechách jako v pořadí pátý syn. Tvoji rodiče byli protestanti, ale po otcově smrti v roce 1586 ses dostal do výchovy svého strýce Jana Ambrože, horlivého katolíka, který tě vychovával v Kraňsku. Zde se mluvilo především německy, italsky a slovinsky, což způsobilo, že ses nenaučil dobře česky. Navzdory katolické výchově se z tebe stal horlivý protestant.

Záhy ses stal rakouským diplomatem a při této práci navštívil Istanbul, Sýrii, Egypt a Jeruzalém. Od roku 1592 ses začal angažovat v císařské armádě bojující v Uhrách proti Turkům. V těchto bojích si získal hodnost plukovníka u jízdy a od armády odešel ověnčen titulem válečný rada.

Za majetky získané dědictvím a sňatkem sis koupil panství Veliš v roce 1605. I přesto, že si českým jazykem nevládl byl si přijat mezi české stavy a rychle si získal vůdčí postavení a v roce 1609 ses výrazně zapojil do bojů o Majestát na náboženskou svobodu, vydaný později Rudolfem II. O několik let později, v roce 1611, ses postavil do čela stavovské armády vedené proti pasovským vojskům biskupa Leopolda.

Po smrti krále Rudolfa si získal ve službách krále Matyáše další statky a tituly, jako například karlštejnský purkrabí, o tento titul si přišel v roce 1617 při odmítnutí Ferdinanda II. jako českého krále. Za tvoje věrné služby protestantskému vyznání tě čeští stavové udělili titul evangelického defenzora.

Jméno: Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka

Věk: 46 let

Povolání: královský místodržící

Role na začátku stavovského povstání: na straně Habsburků, jedna z vedoucích postav

Kredit: 7

Popis:
Narodil ses jako syn Adama Slavaty a Doroty z Kurcpachu. Byl si vychováván nejprve u své katolické báby Alžběty Slavatové z Hradce a později u svého strýce Jindřicha na Kušumberku českými bratry. Tvoje dojmy z mládí nedovedli vykořenit tvoji bratrští učitelé na Košumberce, Chroustovicích a Čestíně Kostele. Tvoje příbuzenství s rodem Hradeckým bylo příčinou, že na tvé náklady si byl poslán roku 1592 na cesty do Vlach, navštívil si Benátky, Padovu, Florencii, Sienu, Řím, Neapol, Sicílii, Maltu a hojně tu sbíral nových vědomostí. Později ses dostal do Hradce, kde si v roce 1597 definitivně pod jezuitským vlivem přestoupil k římským katolíkům, v horlivosti ses potom vyrovnal i starokatolickým rodům. Tehdejší protireformační směr, tvé nadání a obratnost tě vynesli znenáhla a vysoko. Aby si ušel výčitkám pro odstoupení od bratrství, vydal ses roku 1597 na cesty do Německa, Dánska, Holandska, Anglie, Skotska, Francie a Španělska, z nichž vrátil ses roku 1600.

Císař Rudolf tě přizval ke dvoru, kde tě jmenoval svým komořím a pak dvorským maršálkem. Dne 13. ledna 1602 ses oženil se s dcerou Kateřiny z Montfortu a Adama z Hradce, Lucií Otilií, sestrou posledního neduživého pána z Hradce, čímž si později získal bohaté panství Jindřichův Hradec. S paní Lucií Otilií si měl tři syny Adama Pavla, Jáchyma Oldřicha a Františka Víta.

Mezi lety 1604–1611 si byl karlštejnským purkrabím. Roku 1608 si byl vyslán na Moravu, aby si Moravany naklonil císaři Rudolfovi, čehož si však nedokázal. V roce 1609 ses spolu se Zdeňkem z Lobkovic a Jaroslavem Bořitou z Martinic postavil za Rudolfa II. a odmítl podepsat Rudolfův majestát. Protože si svým jednáním nepokrytě dával najevo, že pokládáš majestát za neplatný, popudil si na sebe stranu podobojí.

Při obnovení úřadů zemských r. 1611 ses stal dvorským sudím, od roku 1612 prezidentem komory a roku 1615 ses stal nejvyšším sudím zemským.

Jméno: Jaroslav Bořita z Martinic

Věk: 36 let

Povolání: královský místodržící

Role na začátku stavovského povstání: na straně Habsburků, jedna z vedoucích postav

Kredit: 7

Popis:
Narodil ses Jaroslavu Bořitovi a jeho ženě Johance Dačické z Barchovy Běrunice a Veltrub. Otec Jaroslav ale zemřel již r. 1582 a tak ses narodil roku 1582 jako pohrobek, nicméně ses stal nejznamenitějším mužem rodiny Bořitů z Martinic. Jako dítě si dědil Smečno a Okoř s příslušnými statky a k tomu ti poručníci koupili Malikovice a asi roku 1611 Bílý Újezdec.

Roku 1601 ses oženil s Marií Eusebií ze Šternberka, r. 1603 si byl vybrán královským radou, v roce 1609 si byl vybrán dvorským maršálkem, v roce1617 karlštejnským purkrabím a následně v posledních letech královským místodržícím. Obdržel si vzdělání od jezuitů, které tě vede k nesnášelivosti a bojovnosti. Proto si od katolíků veleben a od protestantů tupen.

zdroje:
• vzdelavani.brontosaurus.cz
• http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169539755-72-jmen-ceske-historie/
• http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_stavovsk%C3%A9_povst%C3%A1n...

poznámky na konec:
oproti skutečnosti se liší tyto postavy:
• Komenský – neúčastnil se plně stavovského povstání, skrýval se
• Královští místodržící – ukrývali se až do závěrečné bitvy
• Descartes – není úplně podložené historickými zdroji, že v bitvě byl (a stavovského povstání se neúčastnil vůbec)

Příloha	Velikost
přehled postav.doc	45.5 KB