Projížďka dětí na poníku

Situace:
zážitkový kurz pro prarodiče a vnoučata, odpolední program na blízké farmě
Incident:
Instruktoři kurzu předem vyjednali návštěvu nedaleké farmy. Tři dny před programem jim však farmář sdělil, že nemůže na farmě v dohodnutou dobu být, ale zároveň potvrdil že návštěva je možná a může proběhnout, na věci údajně dohlédne jeho sedmdesátiletá matka. Jeden z instruktorů farmu navštívil v předstihu, farmář jej seznámil se všemi zvířaty a také ho instruoval, jak „zacházet“ s poníkem, který měl být zlatým hřebem programu: vyjížďka dětí sedle. O pár dnů později dorazila skupina účastníků a instruktorů na farmu a vše šlo podle plánu do chvíle, kdy chtěli poníka osedlat. Ten nečekaně vyrazil ze své stáje mezi účastníky, tentokrát stačili všichni ještě uskočit. Proškolený instruktor se snažil poníka chytit – zkrotit – a osedlat. Zvíře však bylo evidentně podrážděné a instruktoři vedli krátkou diskusi, zda poníka z programu zcela nevynechat. Nakonec se však rozhodli ještě jednou celou akci zkusit a do sedla posadili prvního účastníka – čtyřletého chlapce. Poník se vzápětí splašil a vyhodil chlapce ze sedla. Ten při dopadu naštěstí neutrpěl žádné zranění, byl však vyděšený a plakal. Na místě byl vyšetřen jedním z instruktorů, po chvíli se zapojil do programu. Poník byl úspěšně zahnán do ohrady a odpolední dětské rodeo tímto skončilo.
Příčiny:
• mylný předpoklad, že zvíře se bude chovat „jako vždycky“, avšak to „vždycky“ znamená v přítomnosti majitele, kdy je poník krotký jako beránek a na slovo poslouchá
• chybné rozhodnutí v programu pokračovat i po prvních známkách rizikovosti programu: situace sice není ideální, všichni vidíme, že něco není v pořádku, ale přesto se rozhodneme udělat opačný krok, než velí selský rozum. Proč? Nerozhodujeme se totiž podle reality jaká je, ale podle reality, jakou chceme mít. Promítáme do dalších rozhodnutí vynaložené náklady (přípravu programu, cestu na farmu, natěšení účastníků) a přijde nám neadekvátní program ukončit či pozměnit s vědomím, že bychom zůstali ve „ztrátě“ (...satisfakce z jízdy na poníku). Při této kalkulaci si bohužel neuvědomujeme, že ztráta může být záhy ještě vyšší a tentokrát již zcela reálná
Návrhy prevence:
• jasně si stanovit podmínky, za kterých může program proběhnout a těch se držet. Trváme na přítomnosti farmáře? Pak se podle toho chovejme. Netrváme na ní? Dobře, ale jak v takovém případě budeme řešit případné rizikové situace?
• rozhodnutí založené na zralém úsudku, resp. selském rozumu: zvíře je neklidné, plaší se, nechce se nechat osedlat a chytit... co ještě by muselo udělat, abychom usoudili, že naložit mu na záda malého kluka není asi ten nejlepší nápad...?