Tříleté dítě v bazénu

Situace: otevřený kurz pro rodiče s dětmi, poslední den příprav před příjezdem účastníků, teplý letní den

Incident:
Začátku kurzu předcházela náročná příprava střediska, dolaďování scénáře apod. V týmu bylo i několik manželských párů, které s sebou měli i vlastní děti, konečně jednalo se o kurz pro rodiče s dětmi, tudíž složení týmu reflektovalo i cílovou skupinu. Panovalo horké letní počasí a tým instruktorů využíval spolu se svými dětmi i přilehlý bazén nadzemní konstrukce, do kterého se lezlo po přistavených schůdcích.

Během poobědové pauzy se tým rozhodl, že se půjde opět vykoupat a informoval o tom i všechny děti. Jelikož však bylo třeba ještě řadu věcí udělat, většina instruktorů se ještě něčím zdržela. Když přišli k bazénu, s překvapením zjistili, že jedno z dětí ve věku 3 let usilovně šlape vodu v bazénu, do kterého se dostalo po přistavených schůdcích.

Příčina:
• podcenění „dětského“ faktoru v přípravě kurzu: nelze nechat přistavené schůdky k bazénu tak, aby tam mohl kdokoli z dětí vstoupit.

Návrhy prevence:
• vědomě zvážit rizika, která dětem v místě hrozí a snížit je na minimum. V tomto případě to znamená pouhé odstranění schůdků tak, aby mohli děti do bazénu sami vlézt.

A celkové poučení: v širším kontextu tento příběh ilustruje obvyklé tunelové vnímání rizika výlučně ve vztahu k účastníkům. Jako instruktoři jsme schopni sami sebe mentálně vyjmout jako možné oběti rizik a vše co se děje mimo práci s účastníky hodnocení rizika z našeho pohledu nepodléhá. Přitom statistiky ukazují, že podcenění vlastní bezpečnosti nebo dalších, tzv. třetích osob hraje významnou roli v celkové incidenci úrazů na zážitkových kurzech. Ještě poznámka k podstatě této události: utonutí je vedle dopravních nehod jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí všech věkových kategorií. A je hodně rychlé...